Nejvýznamnější křesťanské svátky jsou za dveřmi, v různých krajích se však slaví jinak. Co ale nechybí jsou vejce, cukrovinky a dezerty. Seznamte se s tradiční podobou velikonočního menu a nechejte se inspirovat. Dobré jídlo a hojnost na stolech spojuje rodiny už od nepaměti.
Tradiční Velikonoční pokrmy byly inspirovány křesťanskými symboly. Jako oslava přicházejícího jara se přidávaly do pokrmů nejrůznější byliny a rostliny, které jídlům dodaly zelenou barvu.
Před příchodem Velikonoc se dodržoval čtyřicetidenní půst. To ovšem neznamenalo, že by lidé byli jen o vodě a chlebu. Pouze se konzumovala lehká jídla a během půstu se člověk měl i něčeho dobrovolně zříci. Zapovězený byl alkohol. Půst končil Bílou sobotou a lidé si dopřáli hojnost všeho, co si po 40 dní odpírali. Vychutnali si těžká jídla, vejce, máslo i mouku. Hojnost trvala jen pár dní a následně se lidé vraceli ke skromnějším pokrmům.
Škaredá středa – trhance na slaný nebo sladký způsob.
Zelený čtvrtek – podával se špenát. Nebo se špenát přimíchával do jídel. Servírovala se jídla s kopřivovou nádivkou. Typickým jídlem zeleného čtvrtku byl šumajstr. Jídlo z fazolí, krup, česneku, majoránky a smažené cibule. Na sladko i slano se servírovala pučálka, vyklíčený a na másle osmažený hrách.
Velký pátek – nejedlo se maso, ale pekly se ryby. Vařily se husté polévky a podávala sladká jídla.
Bílá sobota – pekly se jidáše a mazanec, který se plnil sladkou smetanou nebo tvarohem.
Boží hod velikonoční – den hojnosti, vařil se masový vývar a peklo se telecí, jehněčí a kůzlečí. Symbolem obětí a nevinnosti byl pečený beránek (jehněčí). Proto si nemajetné rodiny dopřály alespoň beránka ze sladkého těsta.
Velikonoční pondělí – připravovala se vejce na všechny způsoby, jako symbol nového života. Oblíbená byla vejce nadívaná.
Věděli jste, že zelený čtvrtek vznikl omylem? Mělo se jednat o lkavý čtvrtek, ale slovo lkavý a zelený je v němčině podobné. Do dalších zemí se přenesla tradice zeleného čtvrtku.
Jedním ze sladkých pátečních jídel bylo ušelo. Krupicová omáčka ochucená skořicí. Připravíte ji ze 100 g másla, které rozehřejete na pánvi a přidáte 80 g krupice. Pomalu mícháte, dokud nevznikne jíška. Tu zaléváte mlékem a uvaříte do zhoustnutí. Mléka se používá asi půl litru, podle toho, jak hustou kaši chcete. Přidáte cukr podle chuti, lžičku skořice a 6 žloutků. Důkladně rozmícháte, přikryjete poklicí a necháte 20 minut bez vaření. Znovu můžete dochutit sypanou skořicí a cukrem, přidávají se strouhaná jablka.
Tradiční velikonoční pečivo, k němuž patří především beránek, jidáše a mazanec ve tvaru bochníku, se léty v mnoha rodinách rozšířilo o řadu dalších dobrot. Peče se drobné cukroví, podobně jako o vánocích, ale s tvary vajíček, oveček, zajíčků a dalších mláďátek symbolizujících jaro. Oblíbené jsou také malované perníčky a různě ochucené bábovky a jarní rolády. Cukroví a dortíky se často zdobí ovocem a pojídá s kopečky domácí šlehačky. Na Slovensku se například peče tvarožník.…
Jednoduché jídlo, které si připravíte z listového těsta, ale můžete použít i těsto kynuté. Dovnitř se dává klobása a vše se s těstem zapéká. Namísto klobásy se v některých krajích začala dávat náplň z různě ochuceného mletého masa. Chuťovka, ke které se jistě rádi vrátíte i během roku.
Pochoutkou jsou ptáčci z běžného kynutého těsta. Jakmile vám těsto vykyne, připravíte si postupně několik tenkých válečků. Na každém se udělá uzel a delší část se zmáčkne palcem, aby představovala hlavičku. Ta se dozdobí rozinkou. Ocásek se nožem rozřízne na tři části a vše se upeče.
Z kynutého těsta můžete připravit i jidáše. Ty se splétají do provázků a zdobí se jemně nasekanými mandlemi. Před podáváním se přelévají medem. Jidáše o Velikonocích utuží zdraví na celý rok.
Tradiční jidáše, provoněné citrónovou kůrou a sypané sezamovými semínky si můžete vychutnat nejen o svátcích. Podávané s máslem a medem jsou výbornou snídaní. Nejlépe chutnají ještě teplé.
Tradiční velikonoční nádivka se připravovala smícháním na kostičky nakrájeného uzeného masa se špenátem či kopřivami. Základem jsou opečené housky, nakrájené nadrobno a zalité mlékem. Přidávaly se vejce a ochutilo se kořením. Můžete ale provonět i medvědím česnekem nebo trochou čerstvé bazalky. Lehounká nádivka se připravovala oddělením žloutků a bílků. Sníh z bílků se přimíchal až nakonec. Nádivkou se plnila pečená masa nebo se připravovaly masové závitky. V chudších rodinách se nádivka jedla jen samostatně. Zajímavostí je, že nádivka také pekla v podobě malých placek a dávala se koledníkům jako výslužka. Připravit si ji můžete v podobě slaných muffinů.
Ať už se rozhodnete Velikonoce oslavit jako křesťanské svátky v souladu s tradicemi nebo jako svátky jara plné zábavy pro děti i dospělé, dobrota na svátečně prostřeném stole nesmí chybět.
Zdroje: ThePioneerWoman.com, CozyMeal.com, FoodandRoad.com, TheDailyMeal.com
Od: Iva V, 7.4.2023