Cibule a její vliv a účinky na naše zdraví

Cibule kuchyňská se řadí mezi cibulovou zeleninu a sice do čeledi amarylkovitých. Pochází nejspíše ze střední Asie. Cibuli znali již naši dávní prapředci, zmínky o ní pochází ze starověkého Egypta, Indie i Číny, rovněž se o ní dočtete v Bibli. Kromě soli byla vždy brána jako výborné koření a zejména se potom o ní hovořilo v souvislosti s přínosem pro lidské zdraví.

Druhy cibule

Známe několik odrůd cibule, které se liší tvarem, intenzitou štiplavosti i barvou. Můžeme používat cibuli žlutou, červenou či bílou nebo například šalotku. Šalotka se vyznačuje sladkou, jemnější chutí a její cibule jsou drobnější. Bílá cibule má ostrou chuť a spolu se žlutou se nejvíce používá v teplé kuchyni. Červená cibule je známá méně výraznou chutí, tepelným zpracováním ztrácí svou barvu. Díky slabší štiplavosti se hodí zejména do salátů. Všem známá je také jarní cibulka. Je to časně sklizená cibule, která není nijak štiplavá, je jemná a nasládlá. Křehké zelené listy nadrobno pokrájené se hodí například na posypání obložených chlebů, vařených brambor, salátů a podobně.

Použití v teplé i studené kuchyni

Cibule je základem pro všechny omáčky, guláše, přidává se do polévek, do salsy, do zeleninových směsí, slaných koláčů, zkrátka teplou kuchyni si bez ní těžko dovedeme představit. Výborná je rovněž grilovaná s dalšími druhy zeleniny či jistě znáte smažené cibulové kroužky. Totéž platí o použití v pomazánkách či různých salátech.

Léčivé účinky cibule

Cibule je také známá svými velice významnými léčivými účinky. Kromě jiného obsahuje látku allicin, kterou najdeme rovněž v česneku a způsobuje onu známou štiplavost. Ovšem především funguje jako přírodní antibiotikum. Kdo by neznal cibulový čaj či podávání šťávy z cibule při onemocnění horních dýchacích cest, neustávajícímu kašli a celkovému nachlazení.

Cibule je také zásobárnou mnoha vitamínů, minerálů a vody. Obsahuje vitamíny B6, B12, C, D, E, niacin, riboflavin, thiamin a karoten. Dále potom důležitý hořčík, draslík, železo, zinek, fosfor, chrom, sodík, vápník, síru, mangan nebo jód. Zelené výhony cibule zase obsahují velké množství vitamínu A.

Pokud vás poštípe hmyz, můžete úporné svědění zmírnit přikládáním plátků cibule na postižená místa.

Působí pozitivně na funkci žaludku a střev.

Účinné látky v cibuli snižují hladinu cholesterolu a krevních tuků, tím pádem zabraňují ucpávání cév. Zároveň zvyšuje hladinu zdravého tuku, kterého se nám často nedostává. Pozitivně ovlivňuje hodnoty krevního tlaku a snižuje tak vznik infarktu či mrtvice.

Cibule funguje také jako preventat osteoporózy, která hrozí především ženám po menopauze. Výborně působí na stav vazů, šlach a chrupavek.

Přítomnost chromu v cibuli pomáhá vstřebávat cukry a tuky a tudíž má tato zelenina pozitivní účinky v rámci prevenci či léčby cukrovky nebo obezity.

Vysoký obsah vitamínu C v cibuli ovlivňuje v dobrém náš imunitní systém.

V cibuli se vyskytuje také silný antioxidant quercetin, který hraje významnou roli v prevenci a boji proti rakovině, především vaječníků, hrtanu či střev.

Jelikož působí cibule silně antibakteriálně a protizánětlivě, zabraňuje také vzniku žaludečních vředů.

Jak vidíte, cibule je opravdu studnice hromady velice pozitivních účinků pro naše tělo. Nezapomeňme ji tedy konzumovat nejen v teplém stavu, přestože si cibule spoustu svých vynikajících vlastností uchová, ale také v syrovém. Některým jedincům může syrová cibule způsobovat stavy nadýmání. Stačí potom nakrájenou cibuli spařit vroucí vodou, nechat dvě, tři minutky odstát, vodu slít a můžeme použít, jak jsme zvyklí.

Aby nám cibule vydržela v čerstvém stavu co nejdéle, musíme ji také správně skladovat. Jarní cibulku uchováváme běžně v ledničce. Klasická cibule vydrží při pokojové teplotě až měsíc, pokud ji budeme uchovávat v suchu, temnu a na pravidelně větraném místě. Načnutou, oloupanou cibuli uchováváme v lednici maximálně po dobu tří dnů v potravinové fólii či plastové krabičce.

Od: Šárka75, 6.10.2020