Má voňavé květy a zvláštně tvarované listy
Lžičník lékařský je nízká dvouletka z čeledi brukvovitých, jejímž domovem je zejména pobřeží Atlantského a Severního ledového oceánu. Již podle oblasti přirozeného výskytu je patrné, že se jedná o odolnou rostlinu, která si dokáže poradit i s náročnými povětrnostními podmínkami. Lžičník zvládá větrné počasí, mráz, stejně jako půdu s vyšší obsahem soli.
Nejčastěji roste na skalnatých nebo písčitých polohách, které zdobí svými bělavými až narůžovělými květy. Ty jsou uspořádány do hroznů a je pro ně charakteristická příjemná vůně. Na rostlině jsou nápadné také její dužnaté listy, jejichž středy jsou zvláštně promáčklé a připomínají tvar lžičky. A právě na základě této skutečnosti získala rostlina své jméno.
Lžičník v kuchyni
V kuchyni se používají hlavně čerstvé listy rostliny, které se pyšní zajímavou palčivou až nahořklou chutí. Listy si sice při procházkách českou krajinou nenatrháme, protože u nás ve volné přírodě lžičník neroste, je ale možné vypěstovat ho na zahrádce. V takovém případě je třeba mu zajistit především prosluněné stanoviště s dobře propustnou písčitou půdou.
Možnosti využití listů lžičníku v kuchyni:
- netradiční oživení zeleninových salátů
ochucení tvarohových a vaječných pomazánek
ingredience do smoothie nápojů
v sušené podobě jako zelené koření
Pokud máte rostlinku po ruce a chcete z ní vytěžit maximum, můžete využít klidně i nerozvinutá poupata. Ta se totiž nakládají do sladkokyselého nálevu.
Je cenným zdrojem vitaminu C
Lžičník se proslavil již ve středověku a novověku, kdy si ho velmi považovali námořníci a mořeplavci. Kvůli jednotvárné stravě totiž často trpěli nedostatkem vitaminu C, jehož dlouhodobý deficit způsoboval kurděje. A právě lžičník se pyšní mimořádným obsahem vitaminu C, není proto divu, že se stal na dalekých plavbách důležitou součástí jídelníčku. Používal se sušený nebo naložený, někdy se dokonce přidával i do piva, kde jeho hořká chuť jistě nebyla na škodu.
Kromě vitaminu C obsahuje rovněž celou řadu další účinných látek. Jmenovitě se jedná například o třísloviny, glykosidy, hořčiny či některé minerální látky.
V místech přirozeného výskytu se lžičník již tradičně využívá i v lidovém léčitelství. A protože má antiseptické vlastnosti, dodnes se někdy aplikuje zevně v podobě obkladů či tinktury, kdy přispívá k lepšímu hojení ran a jejich dezinfekci.
V současnosti se výtažky rostliny uplatňují také v kosmetice, zejména v přípravcích určených pro podporu růstu vlasů a pleťových krémech.
Vitamín C je nezbytnou součástí naší stravy. Zdrojem vitamínu C však nejsou pouze citrusové plody. Jaké další potraviny mají vysoký obsah vitamínu C? Najdete jej i v potravinách, ve kterých byste to možná nečekali.
Zdroje: healthbenefitstimes.com, first-nature.com, wildfooduk.com
Autor: 
