Barvy z vaší kuchyně
V barvení vajíček přírodní cestou nachází uplatnění především suroviny, pro které nebudete muset chodit daleko. Řada z nich se již teď nachází ve vaší kuchyni.
Velmi populární, efektivní a zároveň levnou alternativou k prodávaným barvičkám jsou cibulové slupky. Tato jinak nevyužitá kuchyňská surovina barví vajíčka do hnědé, případně hnědočervené barvy, podle toho, z jakého druhu cibule slupky pochází.
Kdo chce mít Velikonoce přece jen trochu pestřejší, určitě jej potěší intenzivně žlutě barvící kurkuma, modř z borůvek, temně červené skořápky barvené červeným vínem nebo decentnější barva, kterou umí vykouzlit červená řepa. Zelenou mohou nabídnout špenátové listy, kopřivy a v neposlední řadě také červené zelí, se kterým lze v hrnci barvícího nálevu při troše znalostí téměř kouzlit. Velmi zajímavých výsledků lze docílit také s kmínem, černým čajem a kávou.
V čem je háček
Zatímco prodávaná barviva bývají opatřena srozumitelným návodem, ve kterém nechybí dávkování přípravku, ani pracovní postup pro dosažení dobrého výsledku, u přírodních alternativ je někdy třeba spolehnout se na intuici. Ani podrobně popsané postupy předávané mezi generacemi totiž nemohou posoudit, jak intenzivní barvu lze získat z vámi zvolené suroviny. Pokud jednou stačí hrst cibulových slupek, napřesrok nemusí pro stejný výsledek stačit hrsti dvě.
Co je dobré pro oko, nemusí být pro jazyk
S cibulovými slupkami šetřit nemusíte. Surovina je to levná a čím více jí je, tím je barva vajíček intenzivnější. Přitom není třeba se obávat, že se to negativně podepíše na obsahu vaječné skořápky. To je jeden z problémů, se kterým se řada přírodních variant barvení potýká. Vajíčka v barevné lázni nemění jen svůj vnější vzhled. Skrze skořápku do nich pronikají různé látky. Některé intenzivně obarví bílek, zatímco jiné bezpečně zalarmují vaše chuťové buňky, i když oko na obsahu skořápky nic zvláštního neuvidí.
Nezáleží jen na zvolené surovině. Na chuť vajíček mají vliv i podmínky barvení, zejména teplota nálevu a doba, po kterou v něm vajíčka setrvají. Ta, která stráví v horké barevné lázni delší čas se mohou pochlubit výraznějším barevným kabátkem, nicméně gurmán by nad jejich modravými žloutky zřejmě ohrnul nos, a bílek chutnající po kurkumě také neosloví každého.
Barevná, ale nedokonalá
Intenzita zbarvení nezávisí jen na množství suroviny. Podle některých přírodních receptur prostě intenzivního zbarvení skořápky nedosáhnete nikdy. Ač se mohou zdát tmavě zelné listy špenátu zárukou úspěchu, je to jen klam. Špenát nemůže nabídnout víc než jemně nazelenalé zbarvení a nepomůže ani, když ho do hrnce budete s vajíčky doslova pěchovat. S červenou řepou je to podobné. Přestože tahle zelenina obarví, co jí přijde do cesty, vajíčka zřejmě její doménou nebudou. Získají od ní nejvýše přijatelně růžové zbarvení. O červené barvě může být řeč jen stěží.
Velmi vděčným pomocníkem je červené zelí. Jeho velké barevné kouzlo je postaveno na přírodních barvivech, která mění barvu podle kyselosti okolního prostředí. Pokud výluh z červeného zelí okyselíte octem, bude intenzivně červený, nicméně na skořápkách vajec bude zanechávat zbarvení modré. Když do nádoby přidáte jedlou sodu a obsah zředíte, pH výluhu vzroste a barva výluhu se změní. Takto lze s pomocí zelí dosáhnout od modrých až na fialová vajíčka, nebo dokonce kombinováním více různých nálevů vytvářet zelené odstíny a další barvy. Podobně jako zelí mohou reagovat i jiné přírodní suroviny, nicméně jen u mála z nich je proměna tak výrazná jako je tomu právě u červeného zelí.
Než přijde čas premiéry
Jak vidno, příroda je velká barevná kouzelnice, ale umí být také trochu nevyzpytatelná. Než se rozhodnete rozehrát s její pomocí barevnou velikonoční hru naostro, prověřte raději každou novou recepturu na menším vzorku. V žádném případě se nebojte experimentovat. Kdo ví, třeba v sobě odhalíte talent ve vytváření nových barevných receptur.
Autor: 
