Základní druhy mouky
Mouka je základní surovinou pro výrobu potravin už po tisíce let. Lidé jsou zvyklí ji konzumovat v mnoha podobách a sama o sobě nepředstavuje žádné ohrožení zdravého stravování ani štíhlé linie. Problémem je jen její nadužívání, protože rozhodně neplatí, že by zdravý člověk měl lepek zcela vyřadit z jídelníčku.
Od pradávna používali lidé hrubě mletou mouku, pečivo bylo hutné a mělo dlouhou trvanlivost. Doménou posledních dvou set let je oddělení bílé mouky tak, že se strojově odstraní od klasu obilná slupka. Bílou mouku s vymletými klasy, bez klíčku a vnějšího obalu známe až od 19. století. Proto z historického pohledu je tradiční moukou mouka celozrnná.
Jako nízkovymletá se označuje světlá mouka, vysokovymletá je mouka tmavá, celozrnná. Mezi oběma zmíněnými druhy stojí mouka chlebová, která obsahuje jen část obalu zrna a klíčku.
Mouky podle hrubosti zrna
Mouka vzniká rozemletím vnitřní části obilného zrna. Nejčastěji se vyrábí z pšenice, hodí se na základní těsta. Podle hrubosti vymletí se mouky dělí na hladkou, polohrubou a hrubou mouku. Každá mouka má jiné vlastnosti. To, jakým způsobem je mouka vymletá, ovlivňuje množství popelovin v mouce. Množství je označeno písmenem T a v čísle se skrývá procentní hodnota popelovin. Čím menší je číslo za písmenem T, tím méně má mouka popelovin. Čím vyšší kvalita mouky, tím více popelovin.
Mouku je možné zaměnit za jiný druh, ale velmi špatně se zaměňuje hrubost mouky. Například hrubou moukou nejde zahustit omáčka a hladká mouka v knedlících znamená, že se knedlík při vaření rozpadne.
Číslo za T označuje, kolik minerálních látek se v mouce nachází. Čím vyšší typové číslo, tím je mouka tmavší a má více minerálů, zároveň to znamená horší kynutí.
Pšeničná hladká mouka
Hladkou světlou mouku najdete obvykle s číselným označením T530. Hodí se tam, kde potřebujete, aby těsto rychle nakynulo a zůstalo vláčné. Vhodná je na přípravu bílého pečiva, listového a lineckého těsta. Pečou se z ní moučníky, buchty, koláče, perníky a připravují omelety. Ze slaných pokrmů se hodí na bramboráky nebo k zahuštění omáček. Je nejlepší pro přípravu jíšky a zahuštění polévky. Dobře poslouží při podsypání těsta na vále. Výborná je na domácí výrobu těstovin nebo pro pečení rohlíků.
Pšeničná polohrubá mouka
Polohrubá mouka je vhodná ke kynutí, má označení T400. Používá se s droždím či kváskem. Sáhněte po ní, když máte více času na kynutí. Z polohrubé mouky se připravují litá těsta, lité perníky na plech, vánočky nebo lívance. Z kynutých těst z polohrubé mouky připravíte koblihy, lívance, preclíky a nejrůznější druhy buchet a koláčů. Vysoký obsah lepku se stará o správné nakynutí.
Českou kuchyni si bez mouky asi představíme jen těžko. Je jí však vytýkán vysoký obsah lepku a nízký obsah vlákniny. Cestou je nahrazení pšeničné mouky jiným typem. Jaké druhy mouky máme na výběr?
Hrubá mouka pouze v ČR
Při cestách světem hrubou pšeničnou mouku téměř nepotkáte. U nás je vyhledávaná, protože se nejlépe hodí na přípravu knedlíků. Použijte ji všude tam, kde pokrm z mouky budete vařit. Například na ovocné knedlíky, halušky, noky nebo pizzu. Z hrubé mouky je nejlepší drobenka na koláč nebo trojobal na maso. Nepostradatelná je rovněž při vysypávání forem a plechů před pečením.
Známe i krupici
Kromě hrubé mouky můžeme zakoupit i krupici. Ta je vhodná na přípravu nejrůznějších kaší, ale stejně jako hrubá mouka, do knedlíků, halušek a noků.
Na trhu jsou k dostání další druhy mouky, které jsou označovány jako zdravější nebo vynikají specifickou chutí či vlastnostmi. Pokud s nimi chcete začít, můžete je zpočátku kombinovat s běžným typem mouky.
Zdroje: webMD.com, cleanCuisine.com, NDTV.com, IndiaTimes.com, EverydayFull.com
Autor: 
