Pohanková mouka
Může zcela či částečně nahradit běžnou pšeničnou mouku, v kuchyni má totiž široké možnosti uplatnění. Hodí se do slaného i sladkého pečiva, protože dobře pojí těsto, vynikající je především pro přípravu palačinek. Je pro ni charakteristická příjemná oříšková chuť. Má významným obsah rutinu a dalších mikroživin.
Skvělá luštěninová polévka zahuštěná zdravější verzí mouky. Na chuti žádný rozdíl nepoznáte, dokonce je možné, že vám bez bílé mouky bude polévka chutnat mnohem více.
Hrachová mouka
Patří k nejoblíbenějším luštěninovým moukám, nejčastěji vzniká pomletím zeleného hrachu, proto má i samotná mouka obvykle nazelenalý odstín. Je skvělá pro přípravu zeleninových polévek, k dochucení vegetariánských karbanátků a placek, může se použít i při pečení sušenek, krekrů a dalšího pečiva.
Sójová mouka
Sójová mouka, která se vyrábí většinou z nepražených sójových bobů, vyniká vysokým podílem bílkovin. Uplatní se při zahušťování pokrmů, ale hodí se rovněž do různých druhů chleba a dalšího slaného i sladkého pečiva. Při pečení se používá ve směsi s jiným druhem mouky.
Ostropestřecová mouka
Mezi méně tradiční bezlepkové mouky se řadí mouka vyrobená pomletím odtučněných semen ostropestřce mariánského, který se proslavil zejména svým pozitivním působením na játra. Ostropestřecovou mouku lze použít k dochucení těst či na zahuštění polévek a omáček. Někdy se přidává i do zeleninových pomazánek, a dokonce do jogurtů.
Rýžová mouka
Rýžová mouka vzniká mletím rýžového zrna. Tradici má především v indické kuchyni. Je lehce stravitelná a přirozeně bezlepková. Skvěle se hodí na zahušťování, ale lze ji použít také pro přípravu rozličných sladkých těst, u kterých zlepšuje jejich pojivost.
Cizrnová mouka
Další zajímavou alternativu klasické mouky představuje mouka z cizrny, která zaujme lehce oříškovou a nasládlou chutí. Může se pochlubit vysokým obsahem bílkovin a vlákniny. Pro své vlastnosti se využije především k zahuštění zeleninových polévek nebo pro přípravu těsta na falafel.
Dýňová mouka
Dýňová mouka se vyrábí z dýňových semínek, která jsou nejdříve odtučněná. Výsledkem je mouka okrové až sytě zelené barvy, ze které lze připravovat rozmanité pečivo. Může sloužit i k zahuštění polévek a hodí se rovněž pro přípravu jídel studené kuchyně, zajímavě ochutí například pomazánky. Vyniká obsahem vitaminu E a některých dalších mikroživin.
Amarantová mouka
Amarantová mouka se vyrábí pomletím semen laskavce. Jedná se o pseudoobilovinu, která se pěstuje zejména na americkém kontinentu. Mouka má výraznou ořechovou až štiplavou chuť, proto se používá nejčastěji ve směsích s jinými moukami. Její vlastnosti vyniknou nejvíce v pečených sladkých pokrmech, ale hodí se i na obalování a zahušťování. Obsahuje významné množství bílkovin.
Kukuřičná mouka
Kukuřičná mouka má jasně žlutou barvu a je k dispozici v různé hrubosti od hladké mouky až po krupici. Hodí se pro přípravu kaší, polenty, na obalování nebo na zahuštění polévek či omáček. Lze z ní udělat vynikající kukuřičné placky a může se přidávat i do pečiva, nejlépe v kombinaci s jiným druhem mouky.
Výborný chleba z žitné a kukuřičné mouky, který vydrží dlouho vláčný. Základem je kvásek, který dnes bez problémů seženete v každém městě. Chleba není náročný na zpracování, ale vyžaduje delší dobu kynutí (kvásku a těsta), proto je vhodné rozvrhnout si pečení během víkendu.
Existují i další mouky bez obsahuje lepku. Je to například jáhlová, fazolová, čočková a kaštanová mouka.
Zdroje: healthline.com, glutenfreepalate.com
Autor: 
