Chléb a obiloviny, základ stravy
V období středověku byl základní složkou potravy chléb, podával se samostatně nebo jako příloha k teplým pokrmům. Chleba se vyráběl kynutý z kvásku. Už ve středověkých kuchařkách z našeho území byste našli více než deset receptů na různé druhy chleba. Pochutnali byste si na žitném, nakyslém, jahelném či pohankovém chlebu. Je třeba zmínit, že označení chléb mělo jakékoliv pečivo, tedy i nejrůznější placky.
Mléčné výrobky každý den
Mléko měli naši předci domácí a v téměř každé chalupě se z něj vyráběl sýr. Mléko se zpracovávalo kravské a kozí. Pilo se nejen čerstvé, ale i kysané. Dále se z mléka vyráběl tvaroh, podmáslí, máslo a smetana.
Maso jen v neděli
Červené maso bylo vzácností a podávalo se obvykle k nedělnímu obědu nebo u příležitosti oslav. Bývalo součástí tabule o svatbách nebo o posvícení. Upravované bývalo uzením pro zvýšení trvanlivosti. Maso se konzumovalo často vařené, k pečenému masu se přidávala jablka. Častěji než maso se konzumovaly sladkovodní ryby.
Přes týden se naši předci stravovali velmi skromně. Vařila se ovesná, pohanková, krupicová nebo jáhlová kaše. Hodně se připravovaly houby, kroupy či hrách. Přes týden se také jedly vejce, luštěniny, zelí a ovoce ze zahrad.
Rozšíření obchodu obohatilo český stůl
Výraznou změnu zaznamenal český jídelníček až od 18. století. S rozšířením obchodu se začaly do Čech dovážet (a později zde i pěstovat) potraviny jako brambory, rajčata nebo paprika a kukuřice. Šlechta si dopřávala jídla přímo exotická, na stolech nechyběly želvy, ústřice, lanýži, šneci, kaviár, ale také olivy, fíky či chřest.
Tuky a cukry od 19. století
Základ pokrmů, které bychom dnes označili za typicky české, hledejme v 19. století. Tehdy se začíná formovat česká strava. Ta je bohatá na tuky a cukry. Přidává se více masa, oblíbené jsou koláče z jemně mleté mouky. Vaří se husté polévky a k hlavním chodům patří hutná omáčka.
Už v době, kdy psala kuchařky Magdalena Dobromila Rettigová, byla oblíbená jídla připravovaná na cibuli, obalované maso a nejrůznější guláše. Kynuté knedlíky se k nám dostávají z Tyrolska.
Historie českých jídel
Znáte původ pokrmů, které byste označili za typické české jídlo?
Řízek s bramborem nebo bramborovým salátem
Řízek údajně ochutnal maršál Radecký v Itálii. Recept přivezl do Vídně císaři a řízek (maso v trojobalu) si získal rychle popularitu. Původní řízek se připravoval z telecího masa. Původ bramborového salátu je těžké vystopovat. Prapředka bramborového salátu připravoval francouzský kuchař pro moskevskou šlechtu.
Připravit vepřový řízek není složité. Ale připravit šťavnatý, chutný řízek s křupavým obalem je těžší, než myslíte. Jaký postup pro přípravu řízků zvolit? A v jakém typu mouky řízky obalit?
Svíčková omáčka
Podobnou omáčku byste našli v kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové, chybí však kořenová zelenina.
Maďarský guláš
Guláš má původ v Maďarsku, vypadá však zcela jinak. Guláš je spíše polévka z velkého množství cibule a masa, ochucené maďarskou paprikou. Z Maďarska doputoval guláš přes Vídeň až do Čech, kde jsme jej přetvořili do unikátní podoby a přidali houskový knedlík.
Houskový knedlík
Houskové knedlíky mají původ v těstě na chleba, které se místo pečení připravily ve vroucí vodě. O prvenství se přou Rakušané, Češi i Němci. Pravdou však je, že v podobě dlouhé šišky, která se krájí po uvaření, se připravuje výhradně u nás.
Jahodové knedlíky
Ovocné knedlíky mohou být připravovány z kynutého, tvarohového i odpalovaného těsta. Oblíbenou náplní byly původně švestky, dnes stojí na stupních vítězů jahody. Kynuté knedlíky se sladkou náplní připravovali v Rakousku a Bavorsku.
Ovocné knedlíky z lehkého tvarohového těsta jsou výborným tipem na letní oběd.
Nesmrtelný smažák
Po mnoho let jediné jídlo pro vegetariány na jídelním lístku restaurací, smažený sýr, není českým pokrmem. Původně jej připravovali Francouzi, servírovali však mnohem menší kousky a nejednalo se o hlavní chod.
Moravský vrabec, zelí, knedlík
Klasika, která nesmí chybět v žádném venkovském hostinci. Připravovala se v pražském hostinci za doby Franze Josefa, ale inspirací jí byl bavorský pokrm.
Jablečný štrůdl
Dobrota našich babiček, kterou někdo miluje s rozinkami a jiný je trpělivě vyďobává. Původ má v Rakousku. Údajně jej ale do Rakouska přivezly české služebné. Za listovým těstem bychom se museli vypravit ještě dál, konkrétně do Turecka.
Štrůdl je pro mě jeden z nejoblíbenějších moučníků. Klidně sním nohavici sama :)
Zajímavosti o české kuchyni:
- Jsme jediná země na světě, kde se na jídelním lístku rozlišují minutky a hotovky.
- Ve 14. století se podávalo k obědu 5 chodů a k večeři 4 chody.
- Za první republiky mělo české pivo světový věhlas.
- Pravidlo o 10 % spropitného pro obsluhu bylo údajně zavedeno Adolfem Hitlerem.
- Počet osob, které holdovaly alkoholu vzrostl s příchodem brambor. Z těch se pálila nejlevnější kořalka.
Zdroje: haccp, SenzačníSenioři, infocesko.cz, coopclub, wikipedia, Prima Fresh, extra.cz
Autor: 
