Mnohé z nich jsou protizánětlivé, s protirakovinnými účinky, silně zásadité, mají zanedbatelné množství kalorií a vyhovují i diabetikům. Má nízký glykemický index.
Kolik listové zeleniny bychom měli zkonzumovat denně?
Kdybychom lístky zeleniny natrhali, měli bychom denně sníst dva šálky. Samozřejmě nejlépe konzumovat zeleninu v syrovém stavu, abychom nepřišli o drahocenné vitamíny, minerály a enzymy.
Zelené zbarvení dává rostlinám chlorofyl, což všichni víme. Ale možná všichni nevíme, že přirozeně čistí krev. Chlorofyl zabraňuje růstu nepřátelských bakterií, odstraňuje nežádoucí zbytky, které již tělo k ničemu nevyužije. Aktivuje důležité enzymy, je přirozeně protizánětlivý. Pomáhá při různých formách autoimunitních poruch, jako je roztroušená skleróza, diabetes 1. typu nebo třeba autoimunitní zánět štítné žlázy.
Dokonce je známo, že molekulární struktura chlorofylu a našich červených krvinek je téměř stejná s výjimkou centrálního atomu, kdy u červených krvinek je jím železo, u chlorofylu pak hořčík.
Pojďme si teď něco málo povědět o některých druzích listové zeleniny.
Hlávkový salát
Hlávkový salát známe všichni. Je lehce stravitelný a plný vitamínů. Z vitamínů obsahuje kyselinu listovou, vitamíny C, E, B1 (thiamin), B2 (riboflavin), karoteny a také spoustu minerálů jako například hořčík, draslík, fosfor, vápník, železo, zinek či jód. Karoteny jsou řazeny mezi důležité antioxidanty, hořčík má zase důležitou roli při zvyšování odolnosti vůči stresu. Kyselina listová podporuje tvorbu žaludečních šťáv. Je ale hlavně důležitá pro těhotné ženy, protože její užívání působí jako prevence vývojových vad plodu.
Hlávkový salát je vhodný i jako doplněk dietních jídel. Obsahuje spoustu vody a vlákniny. Hlávkový salát posiluje imunitní systém, zvyšuje výkonnost svalů, tudíž posiluje i srdeční svalovinu, zvyšuje přísun kyslíku do buněk, zlepšuje využití bílkovin v metabolismu a díky vláknině zabraňuje zácpě.
Saláty jsou svěží, výtečné, zdravé. Někdy máme ale problém s tím, že nás nezasytí dostatečně. Pak saháme po bílém pečivu. K salátu si ale můžete místo pečiva připravit výborné a teplé vaječné proužky. Zajímavá večeře je na světě.
Špenát
Listový špenát poskytuje našemu tělu slušnou dávku vitamínu K, který má zásadní význam pro srážení krve (opatrnost při užívání warfarinu) a zároveň hraje důležitou úlohu při vývoji kostí. Aktivuje také sloučeninu osteokalcin. Ta dokáže ukotvovat molekuly vápníku uvnitř kostí. Někdy se stává, že přestože konzumujeme dostatečné množství vápníku, není v jeho moci dostat se tam, kde je ho nejvíc třeba. Vitamín K a osteokalcin zajišťují, aby se minerály dostaly právě tam, kde je jich nejvíce potřeba. Špenát nás může tedy chránit před osteoporózou.
Dále nám špenát poskytuje příznivou dávku vápníku a je tedy skvělou alternativou pro ty, kteří nechtějí, či nemohou pít mléko. Rovněž obsahuje mangan, hořčík, železo, kterého je zde slušné množství, a silně protizánětlivou látku quercetin. Díky vitamínu C a A, životně důležitým antioxidantům, dochází k prevenci oxidace cholesterolu. Chráníme jeho konzumací tak své cévy a snižujeme riziko infarktu.
Pro budoucí maminky je velmi důležitý zvýšený příjem kyseliny listové, které je ve špenátu opravdu pěkné množství. Hořčík zase přispívá ke snížení krevního tlaku a tím brání vzniku srdečních onemocnění.
Špenátu není nikdy dost. A takové gnocchi nesmí chybět pravidelně v jídelníčku, že?
Rukola
Již pouhý šálek rukoly obsahuje téměř celou doporučenou denní dávku vitamínu K. Jak důležitý je to vitamín, jsme si již napsali výše u špenátu. Stejný šálek obsahuje pouhopouhých 5 kalorií, trošku kyseliny listové, vitamínu A, vitamínu C, určité množství luteinu a zeaxantinu a dva karotenoidy prospěšné pro náš zrak.
Za zmínku stojí také fytonutrienty, tzv. glukosinoláty, které obsahuje rukola v hojném počtu. Po rozžvýkání lístečků rukoly se tyto glukosinoláty smísí s enzymem myrosinázou, který je přemění v tzv. Isothiokyanáty, jenž se vyznačují protirakovinnými účinky. Může nás chránit před rakovinou plic, jícnu a dalších nádorových onemocnění. Rukola čistí ledviny a játra, je močopudná a projímavá.
Jemně nahořklá chuť rukoly si výborně rozumí se sladším medovým dresinkem a mrkví. Díky vejci je salát nejen chutný, ale i výživný.
Polníček
Polníček je velice výživný druh listové zeleniny, vyznačující se menšími drobnými lístky. Taková malá zajímavost… Víte, že čím méně bude mít rostlina lístků, tím budou aromatičtější? Jejich chuť je jemná, oříšková, na rozdíl třeba od nahořklé rukoly.
Polníček posiluje imunitu, podporuje krvetvorbu, čistí krev, v buňkách aktivuje látkovou přeměnu. Je bohatý na přírodní antioxidanty, jako je vitamín A, C, E, dále obsahuje také pěknou dávku železa, hořčíku, vápníku, draslíku a fosforu. Je dobrým zdrojem betakarotenu a zároveň kyseliny listové. Vitamínu C je v této zelenině na 100 g dokonce více než v citrónech. Polníček se sklízí na podzim a brzy na jaře. Může nám tedy i během období vegetačního klidu poskytovat vitamíny, kterých si naše tělo žádá.
Pekingské zelí
Pekingské zelí je jemná listová, nízkoenergetická zelenina původem z Číny příbuzná s evropským zelím. Obsahuje velké množství vitamínu C, karoten, niacin, vitamíny B1, B2, dále prvky jako hořčík, draslík, železo, vápník, menší množství sodíku a síru. Čerstvé mladé listy obsahují více vitamínu C než citróny.
Pekingské zelí má protizánětlivé účinky, snižuje tvorbu novotvarů v ledvinách a močových cestách. Obsahuje protisklerotické složky a látky s hojivým účinkem na zažívací trakt.
Skvělý salát, který se hodí jako příloha k pečenému nebo grilovanému masu. Díky luštěnině je to i výživná večeře.
Mangold
Mangold není úplně známá zelenina jako třeba špenát nebo pekingské zelí. Mangold je vynikajícím příkladem nutriční zásobárny, která našemu tělo dodá to, co si žádá. Obsahuje dostatek vitamínu C v syrové podobě, dále vitamíny A, B, E, minerální látky jako vápník, hořčík, draslík, železo a fosfor. Obecně obsahuje asi 2,5 % bílkovin, 87 – 92 % vody a dále cukry, které mu dávají lehce nasládlou chuť.
Mangold je velmi účinný v prevenci nádorových onemocnění, posiluje nervový systém, pročisťuje krev a díky obsahu železa je doporučován při chudokrevnosti. Jeho nevýhodou je, že může mít mírně projímavý účinek. Ovšem ho můžou ocenit lidé, kteří trpívají zácpou. Příznivě působí proti kornatění cév. Mangold má oproti špenátu ořechovou příchuť a nikdy nechutná palčivě ani ostře. Nejčastěji se upravuje jako špenát nebo se přidává do smoothie. Obsahuje velké množství kyseliny šťavelové.
Čekanka listová
Čekanka listová je dvouletá listová zelenina, která se pěstuje pro tzv. čekankové puky, kousky bílých a žlutých pevně shluknutých lístků vytvarovaných do unikátního tvaru salátové hlávky. Pěstuje se zakrytá zeminou a ve tmě, aby její téměř vybělené lístky zůstaly sladké, současně příjemně nahořklé a křehké. Čekanku uchovávejte v chladu a temnu, aby lístky nezhořkly natolik, že by se staly nepoživatelné.
Čekanka listová obsahuje vitamíny C, A a K, minerální látky, vysoký obsah vlákniny, hořčiny a inulin, který je příznivý pro diabetiky. Čekankový salát podporuje a zlepšuje trávení. Svými nízkokalorickými hodnotami je vhodná při redukčních dietách. Působí též detoxikačně.
Štěrbák
Štěrbák neboli endivie, je příbuzný čekanky a stejně jako ona se i on vyznačuje jemně nahořklou chutí, která stimuluje tvorbu slin. Rovněž zvyšuje sekreci žluče, což má očistný dopad na játra. Zároveň povzbuzuje činnost sleziny.
Štěrbák obsahuje minimum kalorií, vápník, železo, draslík, mangan, chrom, dále vitamíny A a K a velké množství vlákniny.
Kadeřávek
Kadeřávek neboli kadeřavá kapusta obsahuje vysoké množství vitamínu A. Koncentrace vitamínu A v kadeřávku překonává všechny rekordy (má jej šestkrát víc než hrách, čtyřicetinásobně více než celer). Jediná porce kadeřávku (100g) obsahuje i doporučenou denní dávku vitamínu C, významně tak přispívá k ochraně imunitního systému a podněcuje vitalitu, optimismus a dynamičnost. Obsahuje i stejné množství vápníku jako 2 sklenice mléka, čehož lze využít při intoleranci mléčných produktů. Vyniká nesmírně vysokým obsahem karotenů, což z něj činí významnou zeleninu především v prevenci a léčbě rakoviny plic.
Samozřejmě existuje spoustu dalších druhů listové zeleniny, ale už na těchto několika druzích jsme si ukázali, jak důležitá je jejich konzumace pro naše tělo. Proto je hojně zařaďme do našich jídelníčků.
Autor: 
